DOBRÝ KOUČINK

Nadměrný stres v práci je poměrně častým tématem, se kterým se setkám při životním koučinku. Lidé, kteří přicházejí řešit pracovní rovinu svého života až z 80-ti% zmiňují přetíženost, vysoký tlak na výkon a nedobré pracovní vztahy. Sami klienti pak pociťují vnitřní nepohodu a zároveň popisují obtíže fyzické, které signalizuje tělo, jako nemoc, či její příznaky.

V případě nadměrného stresu, se totiž začne organismus zátěži bránit, což dává najevo nejrůznějšími způsoby. Většina lidí zná ztuhlost či bolest zad, např. v oblasti trapézových svalů, nebo bederní části. Častým příznakem jsou také pocity nepříjemné vnitřní úzkosti, stažené hrdlo, sucho v ústech, žaludeční a zažívací problémy, brnění v končetinách, migrenózní stavy.

Stres se může projevit také nespavostí, či různými poruchami spánku, (těžkosti s usínáním, buzení se během noci, nebo časně k ránu – lidé, kteří nemohou tzv. dospat). Objevují se i poruchy stravovacích návyků např. přejídání, či naopak nechutenství.

Pokud stres navíc trvá dlouhodobě, může organismus reagovat nemocemi srdce a cév, (infarkty, cévní mozkové příhody apod.), nebo nejrůznějšími poruchami imunity, které znamenají náchylnost např. k virovým onemocněním jako je chřipka, existuje také spojitost stresu a rakovinotvorných onemocnění. Znám příběh svého klienta, jehož tělo reagovalo na dlouhodobý stres kolapsem a bezvědomím.

Stres v práci navíc může vést k útěku do různých závislostí, jako jsou: cigarety a nadměrné pití kávy, v horším případě alkohol, drogy, gamblerství, nebo workoholismus. Workoholismus je obzvlášť nebezpečný, neboť na rozdíl od jiných závislostí je společností chápán a přijímán pozitivně. Člověk, který tvrdě pracuje, je navíc v práci uznáván, oceňován a dáván ostatním za příklad. Workoholismus je však závislost a stejně jako jiné typy závislostí i ona má destruktivní dopad. V důsledku nadměrného stresu dochází i k duševním onemocněním, jako jsou např. depresivní stavy, syndrom vyhoření, apod.

Se svými klienty často hovořím o tom, aby signály, které jim dává tělo, nebagatelizovali. Naopak je důležité se je vnímat. Tělo je dobrý informátor, který dává najevo, že se něco děje a že bychom měli něco ve svém životě dělat jinak, např. zastavit se, ubrat, nejít si čas na odpočinek, věnovat se více svým partnerům, či dětem, nebo třeba změnit práci. Pokud signály těla ignorujeme, chováme se sami k sobě nezodpovědně. To mívá velmi neblahé následky. Řada klientů však nutnost změny pochopí až tehdy, když je jejich situace kritická.

Jak můžeme řešit stres v práci

Co se týče oné změny, není vždy pravidlem, že vše vyřeší odchod. Jsou případy a není jich málo, kdy se lidé naučí se stresem zacházet, dokáží tzv. „vypínat“, což znamená, že umí zastavit myšlenkové kolotoče spojené s prací, (kvůli kterým třeba nemohou spát apod.), nebo přerozdělí svůj čas a energii více mezi své zájmy, partnera, rodinu. Případně si uvědomí, co je v práci drží a těší a soustředí se na to, či začnou upozorňovat na nezdravé klima a konflikt je komunikován. V horším případě opravdu onemocní a oni sami i okolí si uvědomí, že něco není v pořádku a změna je nezbytná. Tou změnou nutně nemusí být odchod.

Varianta odchodu je však samozřejmě také řešením. Lidé se zdravým sebevědomím většinou z nezdravě stresujícího pracoviště odejdou buď po několika měsících, nejdéle do roka, roka a půl, nebo situaci řeší jedním z výše uvedených způsobů. Ti, kteří zůstávají dlouho pod pracovním tlakem, často bývají lidé citliví, kteří hledají příčiny pracovního konfliktu spíše v sobě, označují se za viníky či spoluviníky situace, protože ve svých očích nejsou dost schopní, šikovní a mají strach z toho, že budou těžko hledat novou práci. Často si nevěří, svazuje je obava o budoucnost, a proto zůstávají roky.

Přeji všem životní spokojenost a štěstí a méně stresu v práci,

Mirka Bartošová,

životní koučka